Jela jsem si dnes na den zalyzovat do Nemecka a sjizdela jsem napred desne prudkej a zasnezenej kopec.
Brzdit se nedalo,to byla totalka, rvalo mi to nohu, tak jsem tam hodila napred tu 2,ale kopec byl fakt asi tak prudky,ze jsem nic nepocitila.Takze jsem tam hodila L a to uz zabralo a v pohode.
Dole v udolicku stala skupinka asi 7 belgickych a holandskych aut, rikala jsem si ,ze asi odpocivaji po tom sjezdu.
Kdyz jsem kolem nich projizdela, tak na me nejak divne koukali, coz jsem vzapeti pochopila proc, protoze jaky byl sestup, takovy byl vystup a mne doslo,ze to oni nemohou vyjet.V prvni chvili jsem se toho sama taky lekla,ale Sorentik to v pohodicce vyjizdel i bez 4x4.No 4x4 se tam muze stejne dat jen ,kdyz se zastavi a to jsem nechtela riskovat do te doby dokud jsem opravdu nemusela zastavit, kvuli projizdejicimu autu, protoze to byla uzka silnicka a jeste k tomu v zatacce.To uz jsem tam dala 4x4 a byla ve mne mala dusicka jestli se vubec rozjedu.Svete div se,ale auto se bez jedinneho podkluzu uplne v pohode rozjelo.V tu chvili jsem konecne docenila schopnosti Sorenta a hral me pocit skodolibosti,ze mam neco lepsiho nez oni.Chudaci tam vlastne zustali uvezneni, protoze nemohli ani na jednu stranu.
Zrejme se take nechali zlakat navigaci jako ja na nejkratsi cestu, o to vice dramatictejsi, protoze na to misto kam jsem jela znam lepsi cestu.Znate to, kdy vas navigace nuti "jed tudy, jed tudy" pritom znate cestu daleko lepsi.Zpatky jsem tam tudy uz nejela a pokud je odtamtut nekdo nevytahnul, tak tam budou muset cekat az do oblevy.
